Fakta o našich pracovních jazycích

Nizozemština – základní fakta o jazyce

Pojmy a označení

  • ABN/AN (Algemeen Beschaafd Nederlands/Algemeen Nederlands) – dnešní normovaný spisovný nizozemský jazyk
  • afrikánština (Afrikaans) – západogermánský jazyk na jihu Afriky, který vznikl na základě nizozemštiny
  • dietsch – nizozemský spisovný jazyk 13. století na základě limbursko-brabantských nářečí, tento název je původem anglického označení nizozemštiny ›dutch‹
  • holandština (»Hollands«) – 1) označení jazyka, používaného na území Nizozemska anebo dnešních provincií Severní a Jižní Holandsko; 2) hovorové označení nizozemštiny
  • jazyková hranice (Taalgrens) – v Belgii zákonem stanovená hranice nizozemsky a francouzsky hovořících území jižně od spojnice měst Menen – Ronse – Geraadsbergen – Halle – Overijse – Tienen – Tongeren – Voeren
  • Jazyková unie (Nederlandse Taalunie) – na vládní úrovni dohodnutá spolupráce mezi Arubou, Belgií, Nizozemskem, Nizozemskými Antilami a Surinamem v oblasti jazyka
  • kreolizovaný jazyk – mateřský jazyk skupiny obyvatel, vzniklý silným zjednodušením jiného jazyka
  • nářeční kontinuum – plynulý přechod mezi nářečími dvou jazyků
  • nizozemština (Nederlands) – oficiální označení západogermánského jazyka v Nizozemském království a severní Belgii
  • Statenvertaling – tradiční nizozemský překlad Bible (1637)
  • valonština (Waals, fr. wallon) – 1) galorománský dialekt ve větší části jižní Belgie, kde je vedle champenois, lotrinštiny, lucemburštiny a pikardštiny regionálním jazykem; 2) označení pro francouzský jazyk románského obyvatelstva Belgie (Valoni)
  • Vlámské hnutí (Vlaamse beweging) – hnutí v Belgii, které usilovalo o zrovnoprávnění vlámštiny s francouzštinou
  • vlámština (Vlaams) – na severu Belgie používaná varianta nizozemštiny

Jazykové území

  • Mateřský nebo kulturní jazyk asi 25 mil. lidí na celém světě

Evropa

  • Nizozemsko (16,4 mil. mluvčích) – úřední jazyk, první jazyk země vedle fríštiny
  • Belgie (4,6 mil. mluvčích – zhruba 60 % obyvatel) = vlámština – úřední jazyk vedle francouzštiny a němčiny
  • severní Francie (80 tis. mluvčích) – departement Nord-Pas-de-Calais: vlámsky hovořící menšina

Zámoří
(asi 5 mil. mluvčích)

  • Aruba (5,3 tis. mluvčích) – úřední jazyk
  • Karibské Nizozemsko, Curaçao, St. Maarten (4 tis. mluvčích) – úřední jazyk
  • Surinam (200 tis. mluvčích) – úřední jazyk
  • Indonéská republika – kulturní jazyk
  • Kalimantan (Borneo) – indonéská část ostrova – kulturní jazyk
  • Západní Irian (Nová Guinea) – indonéská část ostrova – kulturní jazyk

Afrika

– samostatný dceřiný jazyk afrikánština (viz dále):

  • Jižní Afrika
  • Namibie

Vývoj jazyka

Vznik jazyka až po rozdělení území

  • vznik z hornofranského nářečí (nářeční kontinuum mezi dialekty němčiny a nizozemštiny)
  • nejstarší jazykové památky: jména, některé glosy
  • 12. stol. – fragmenty rukopisů
  • básnický jazyk na základě limbursko-brabantských nářečí: Hendrik van Veldeke
  • 1240 – první úřední dokumenty (Gent a okolí)
  • 13. stol. – listiny (Flandry, Zeeland, Holandsko, Brabantsko, Utrecht)
  • spisovný jazyk na základě flandersko-brabantských nářečí (= dietsch, duitsch, duytsch): Jacob Van Maerlant
  • 14. stol. – zatlačení latiny na východě a severu
  • tendence ke sjednocení jazyka, přesto velké územní rozdíly
  • 15.–16. stol. kulturní těžiště v Brabantsku (jih)
  • 1584 – první gramatika
  • 16. stol. – rozdělení Nizozemí (1581), kulturní těžiště se přesouvá na sever (Holandsko)

17.–19. stol. – sever (dnes Nizozemsko):

  • 17. stol. – »zlaté století« literatury (P. C. Hooft, Joost van den Vondel)
  • mluvený jazyk horní vrstvy v Amsterodamu a Haagu jako jazykový vzor
  • vznik jednotné jazykové normy na základě holandských nářečí (= holandština): Joost van den Vondel
  • 1626–1637 – oficiální překlad bible Statenvertaling
  • 18. stol. – užší vymezení jazykové normy
  • 19. stol. – dalekosáhlé zatlačení nářečí

17.–19. stol. – jih (dnes Belgie – Vlámsko):

  • kulturně zaostalý
  • pofrancouzštění horní vrstvy
  • mluvený jazyk jen jako nářečí
  • 1815–1831 krátké znovusjednocení – základ pro Vlámské hnutí
  • 1873 – prosazení vlámštiny jako soudního jazyka
  • od pozdního 19. stol. – Vlámsko jako uzavřené jazykové území

Nizozemština ve 20.–21. stol.

  • zatlačení nářečí od 60. let
  • 1938 – vlámština jako úřední jazyk na severu Belgie
  • 1946–1947 – zjednodušení pravopisu
  • 1962 – zákonné stanovení jazykové hranice v Belgii
  • 1980 – založení Jazykové unie (Nederlandse Taalunie) mezi Belgií a Nizozemskem
  • 1996 – pravopisná reforma
  • 2004 – přistoupení Surinamu k Jazykové unii
  • 2006 – poslední pravopisné změny
  • 2008 – přistoupení Aruby a Nizozemských Antil k Jazykové unii

Afrikánština

(Kapská holandština)

  • kreolizovaná forma nizozemštiny
  • úřední jazyk v Jižní Africe (od 1925), národní jazyk a lingua franca v Namibii
  • Jižní Afrika: mateřský jazyk 60 % bílého obyvatelstva a 90 % míšenců (dohromady celkem asi 4,8 mil. lidí), druhá jazyk pro 10,3 mil. černého obyvatelstva
  • Namibie: 89,9 tis., Zambie: 41 tis., Botswana: 20 tis., Svazijsko: 13 tis. hovořících
  • základ tvořila nizozemská nářečí 17. století (Západní Brabantsko, Zeeland, Jižní Holandsko)
  • vliv domorodých bantuských a kojsanských jazyků, němčiny, portugalštiny, angličtiny, malajštiny
  • zjednodušení gramatiky, redukce tvarosloví
  • 70. léta 19. stol. – první snahy o jazykovou normu a literaturu
  • 1917 – gramatika s pravopisným slovníkem
  • 1925 – nizozemština jako státní jazyk zrušena, afrikánština se stává vedle angličtiny úředním jazykem Jihoafrické unie
  • 1976 – afrikánština se přes protesty zavádí jako vyučovací jazyk černého obyvatelstva
  • od pol. 90. let 20. stol. – více barevných než bílých mluvčích

sochorek.cz (němčina, nizozemština) – profesionální poskytovatel překladatelských služeb od roku 1995

Nizozemština
Nizozemské jazykové území
Šrafovaně území, kde se hovoří také frísky (severní Nizozemsko), resp. kde hovoří většina obyvatel francouzsky (dvojjazyčný Brusel a severní Francie)
FAQ Příbuzné odkazy Externí odkazy*