Tlumočníci a překladatelé mají nevděčnou úlohu. Vždy se budou vyskytovat lidé, kteří budou přesvědčeni, že když se člověk (na)učí cizí jazyk, je automaticky kvalifikován k překládání a tlumočení. Ovšem povolání tlumočníka a překladatele vyžaduje mnohem více:

• Často se zapomíná, že vedle znalostí cizího jazyka musí mít člověk v krvi všechny záludnosti mateřského jazyka.


• Tlumočník musí mít navíc rychlé vnímání a reakci.


• Jazykoví profesionálové musejí mít velkou kulturní kompetenci, a vyznat se tedy v různých reáliích výchozí a cílové kultury. Za spoustou pojmů se totiž skrývá velmi komplexní podstata věcí, kterou musí simultánní tlumočník během krátké doby, která je mu k dispozici, zprostředkovat.


• Jako osoba by měl být tlumočník, který stále má něco do činění s lidmi, komunikativní a sebevědomý a znát zvyky a mravy různých kultur.


• Během studia tlumočníci trénují svou paměť a předvídání toho, co bude řečeno jako další.


• Není snad ani nutné zmiňovat, že se má budoucí tlumočník seznámit se základy techniky, ekonomiky a práva. Ale i poté musí být připraven se stále informovat o aktuálním vývoji a být otevřen novým věcem, například intenzivním kontaktem s rodilými mluvčími a pravidelným sledováním cizojazyčných zpráv, aby byl informován o tom, co se děje a znal současnou slovní zásobu.

Angelika Eberhardt, tlumočnice francouzštiny, španělštiny a angličtiny, říká: "Tlumočení vyžaduje vysoké nasazení a velký jazykový talent. Proto doporučuji toto zaměstnání jen lidem, kteří se cítí být povoláni k zprostředkovávání mezi dvěma jazyky a kulturami, a kteří mají velkou lásku k jazykům."