Hlavní město rakousko-uherské monarchie se stalo velkým magnetem pro pracovní síly z Čech a Moravy. Nejvíce jich do Vídně přišlo v 19. století. Při sčítání v roce 1900 uvedlo 103 tis. obyvatel Vídně z 1,7 mil. jako obcovací řeč češtinu nebo slovenštinu, odhaduje se však, že v době 1. světové války byl jejich počet třikrát vyšší.


Jména českého původu najdete ve Vídni takřka na každém kroku

Po válce se hodně Čechů vrátilo do nově založeného státu, takže je jich v roce 1923 ve Vídni registrováno již jen okolo 80 tis. Také v průběhu 2. světové války mnoho Čechů odešlo. Po roce 1948 a 1968 přišly opět 2 velké přistěhovalecké vlny. Koncem 60. let emigrovalo do Rakouska 12 tisíc Čechoslováků, nejvíce do Vídně. Ještě v roce 1991 uvedlo téměř 10 000 obyvatel Vídně, že doma hovoří česky.

Podle různých průzkumů z 60. let minulého století bylo ve vídeňském adresáři 40 % a v telefonním seznamu více než čtvrtina příjmení českého původu. První místa obsadila jména Novak, Svoboda, Jelinek, Fiala.