Přepis a překlad starých německých rukopisných a tištěných textů
Služba přepisu starých dokumentů v německých novogotických písmech a jejich překladu zahrnuje:
- Přepis textů v nové horní němčině (němčina cca od 2. pol. 17. stol.) do latinky, speciálně
– ručně psaných – kurent a příbuzná kurzivní písma
– tištěných – fraktura nebo švabach - Překlad těchto textů do češtiny
Německá novogotická písma
Před rozšířením psacích strojů se spisy a korespondence na úřadech vedla ručně. V dobách, kdy byla v českých zemích úředním jazykem němčina, byl oficiálním úředním a protokolárním ručně psaným písmem kurent (také německá novogotická kurziva). Tištěné německé texty se v té době zpravidla sázely ve fraktuře či švabachu.
Ukázky novogotických písem: tištěná (fraktura, švabach) a ručně psaná (kurent, sütterlin)
Příklady přepisovaných / překládaných dokumentů
- zápisy v matrikách
- pozemkové knihy
- listiny
- smlouvy
- soudní spisy
- formuláře
- novinové články
- rukopisy knih
- staré zákony
- dopisy
- recepty
- deníky
- kroniky
- Služba je omezena na texty psané v německém jazyce (nové horní němčině).
- Služba není určena pro řešení domácích úkolů studentů historických věd.
- Výstupem je čistý přepis do němčiny v latince a jeho překlad do češtiny.
- Kurent je součástí celé rodiny ručně psaných německých lomených písem – příbuzné formy jsou např. Sütterlinovo (Sütterlin), offenbašské písmo (Offenbacher) ad. Byla používána pro písemné zápisy v nové horní němčině – etapě ve vývoji jazyka po odeznění rané horní němčiny (okolo roku 1650). Novogotická písma byla vyučována na školách v německy hovořících zemích někde až do 80. let 20. století. Německý kurent v úzkém slova smyslu označuje ručně psané písmo v německy hovořících zemích v 19. a 20. století.
- Předpokladem pro provedení přepisu a překladu je dostatečný stupeň čitelnosti předlohy (kontrastní předloha na kvalitním podkladu, delší vzorek textu od téhož pisatele apod. – viz dále).
- Přepis není exaktní věda. Mimo stavu zachování textu rozhoduje i stáří nebo i zdravotní stav pisatele. Písmo dospělých osob může být velmi individuální, navíc se podoba písma vyvíjela a podléhala různým »módním« vlivům: Písmo Goetheho se liší od písma vesnického faráře na konci 19. století nebo německého vojáka ve 2. světové válce.
- Mnohdy je nutné projít písmeno po písmenu, přesto se mohou vyskytnout místa, která budou nečitelná – v takovém případě nabídnu pravděpodobné interpretace.
- Některé faktory, které ztěžují luštění rukopisu: zkratky, vložené latinské výrazy, regionální výrazy (austriacismy), osobní a zeměpisná jména, přezdívky, značky zboží, které upadly v zapomnění, rozkolísaný pravopis nebo pravopisné chyby, vynechání slov, posun významu slov oproti současné němčině.
- I při vynaložení velkého množství času a úsilí se některé rukopisy jako celek jeví jako špatně čitelné až nečitelné (zejména problém příliš individuálního stylu s malým množstvím srovnávacího materiálu).
Ukázka přepisu s překladem
Ručně psaná německá předloha v kurentu:
Přepis textu do latinky:
Prag 21.II.42
An Sie, Herr Stachura
und an Ihre Gefolg-
schaft senden wir
die herzlichen Grüße
aus Prag
[podpis]
Překlad do češtiny:
Praha, 21.02.1942
Vám, pane Stachuro,
a Vašim zaměst-
nancům posíláme
srdečné pozdravy
z Prahy.
[podpis]
Další informace naleznete také v Otázkách a odpovědích ke kurentu a fraktuře
Napsali jste mi
Ráda jsem s Vámi spolupracovala a s Vašimi službami jsme byli velice spokojeni. Odborníků jako jste Vy je v okolí opravdu minimum.
L. L.