Otázky a odpovědi k soudním překladům

FAQ

Otázky a odpovědi k soudním překladům

Ano, zápisem do seznamu soudních tlumočníků a soudních překladatelů jsem vedle komerčních překladů podle živnostenského zákona oprávněn také k provádění úředně ověřených překladů podle zákona č. 354/2019 Sb. Jsem státem autorizovaná osoba k provádění překladů z a do jazyka německého a osvědčování, že text předlohy je obsahově identický s tímto překladem.

Překladatelská doložka (§ 24 vyhlášky č. 506/2020 Sb.) se nachází na konci úředně ověřeného překladu. Je potvrzená pečetí (kulatým razítkem) a/nebo (elektronickým) podpisem a je písemným prohlášením překladatele na úrovni úředního ověření, že překlad odpovídá textu na připojené originální písemnosti nebo její kopii.

Zpravidla vystavuji dvojjazyčnou doložku (v češtině a němčině).

Je třeba rozlišovat mezi úředně ověřeným překladem, který poskytuji ve své funkci soudního překladatele, a ověřením kopie (vidimací), kterou, stejně jako ověření podpisu (legalizaci), v České republice poskytují notáři, krajské nebo obecní úřady a CzechPointy, např. na pobočkách České pošty, resp. v zahraničí jim obdobné subjekty. Z takto ověřené (vidimované) kopie dokumentu, tedy včetně ověřovacího razítka, pak mohu pořídit úředně ověřený překlad.

Překladatel nezkoumá pravost písemnosti, kterou překládá. Překladatel není ani odpovědný za její obsahovou správnost. Ověřuje pouze shodu jím zhotoveného překladu s připojeným výchozím textem.

Nemusí. S úředním překladem může být spojena také ověřená kopie, nebo i kopie prostá (§ 23 odst.  2 vyhlášky č. 506/2020 Sb.).

Poznámka: Úřední překlad spojený s prostou kopií originální úřední listiny má omezenou použitelnost: nelze z něj jako celku dále pořídit ověřenou (vidimovanou) kopii.

Z hlediska provedení překladu jako takového žádný, oba typy zpracovávám »s odbornou péčí, nezávisle, nestranně«. Zákon ale stanovuje dodatečné požadavky na provedení elektronického nebo listinného soudního překladu: svázání nebo spojení s originálem nebo kopií písemnosti, opatření překladatelskou doložkou, kterou potvrdím, že je překlad obsahově shodný s předlohou, otiskem pečeti (kulatého razítka) a podpisem. Jedná-li se o elektronické provedení, je překlad opatřen elektronickým podpisem soudního překladatele a časovým razítkem. Dále je mou povinností zapsat každý provedený soudní překlad do elektronické evidence úkonů.

Zpravidla jen překlady dokumentů, které potřebujete pro potřeby úředních úkonů, ve styku s úřady, pojišťovnami, bankami, vzdělávacími institucemi apod. musejí být opatřeny doložkou soudního překladatele. Příklady: překlad vysvědčení, rodného listu, výpisu z rejstříku, lékařské zprávy. Pokud takové dokumenty nebudou předkládány úředním místům, není úředně ověřený překlad zpravidla nutný.

Ano. Zákon umožňuje jak klasickou listinnou podobu soudního překladu, tak i  elektronické provedení (§ 27 odst. 2, věta 3. ad.). Překlad je pak spojen s předlohou do jednoho souboru, opatřen překladatelskou doložkou, elektronickým podpisem soudního překladatele a časovým razítkem.

Na internetu v Evidenci znalců a tlumočníků na stránkách českého ministerstva spravedlnosti: záložka Tlumočníci a překladatelé > Soudní překladatel, Jazyk německý, soudní kraj Severomoravský > Okres Ostrava nebo přímo zadáním mého jména.

Screenshot vyhledávací masky seznamu

Zákon mi stanovuje povinnost mlčenlivosti (§ 20). Mám povinnost »zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých [jsem] se dozvěděl v souvislosti s výkonem své (...) činnosti, a to i po jejím skončení.« Pokud bych tyto informace šířil, jednalo by se o přestupek, za který se ukládá pokuta až 300 000 Kč. Tím nedotčena je samozřejmě náhrada případné škody.

Úředně ověřený překlad se účtuje podle počtu započatých tzv. normostran o 1800 znacích textu překladu včetně mezer (§ 3 odst.  2 vyhlášky č. 507/2020 Sb.). Zohledňuje se náročnost a míra odborných znalostí k jeho provedení.

Zákon č. 354/2019 Sb. stanovuje v § 29, že se odměna řídí smlouvou se zadavatelem nebo podle vyhlášky. Vyhláška č. 507/2020 Sb. pak definuje v § 3 odměnu za výkon činnosti soudního překladatele pro orgány veřejné moci.

Jsem zapsán jako soudní překladatel pro jazyky německý a český. Zákon nepřipouští, abych pořizoval úředně ověřený překlad v jiném jazyce: »[Soudní překladatel] je povinen vykonávat [překladatelskou] činnost pouze v jazyce, pro který má oprávnění vykonávat [překladatelskou] činnost (…).« (§ 4 odst. 1). Jinak by se jednalo o přestupek, za který se uloží pokuta až 300 000 Kč. Můžete si ale u mě samozřejmě objednat nesoudní překlad z nizozemštiny do češtiny (bez kulatého razítka).

V seznamu soudních tlumočníků a soudních překladatelů jsem zapsán jako soudní překladatel. Zákon nepřipouští, abych vykonával také úkony soudního tlumočení: »Tlumočnickou činnost je oprávněn vykonávat soudní tlumočník. Překladatelskou činnost je oprávněn vykonávat soudní překladatel.« (§ 2 odst. 1–2). Jednalo by se jinak o přestupek, za který se ukládá pokuta až 300 000 Kč. Můžete si mě ale samozřejmě objednat na nesoudní tlumočení.

Zákon tuto možnost vylučuje. Soudní překladatel jako státem autorizovaná osoba splňující kvalifikační předpoklady a absolvované zkoušky musí svou činnost provádět osobně: »[Soudní překladatel] vykonává [překladatelskou] činnost osobně.« (§ 4 odst. 2). Jinak by se jednalo o přestupek, za který se ukládá pokuta až 300 000 Kč.

Ano. Pokud odhlédnu od toho, že mi podklady k překladu zřejmě nepředáte osobně, ale poskytnete poštou, a zhotovený soudní překlad Vám také zašlu poštou, není místo Vašeho bydliště důvodem pro odmítnutí překladu.

Zákon č. 354/2019 Sb. říká (§ 25): »Orgán veřejné moci ustanoví, nebrání-li tomu okolnosti, [soudního překladatele] se sídlem nebo kontaktní adresou v obvodu krajského soudu, v němž má orgán veřejné moci sídlo nebo pracoviště«. V mém případě se to týká Krajského soudu v Ostravě, a tedy orgánů veřejné moci v okresech: Bruntál, Frýdek-Místek, Jeseník, Karviná, Nový Jičín, Olomouc, Opava, Ostrava-město, Přerov, Šumperk, Vsetín.

Přeložit ji mohu. Nicméně vzhledem k tomu, že jsem soudní překladatel vedený v seznamu soudních tlumočníků a soudních překladatelů v České republice primárně pro potřeby zdejších orgánů veřejné moci, je zde otázka podmínek uznání mého soudního překladu zahraničními orgány. Ty se mohou stát od státu rámcově a instituce od instituce specificky lišit. Věnujte proto prosím pozornost odpovědím na další dotazy a obraťte se přímo na úřad v zahraničí ohledně konkrétních podmínek.

Listina bude muset být např. ještě před úředním překladem opatřena apostilou (viz odpověď na další dotaz). Pokud bude zahraniční úřad požadovat, aby se na takových listinách navíc ověřilo i razítko a podpis na překladatelské doložce, může se stát, že je bude nutné ověřit před notářem, a také nechat apostilovat. Toto notářské ověření a druhou apostilu bude případně také potřebné přeložit.

Zjistěte si prosím podmínky předem a vyhněte se tak případným vícenákladům, pokud byste se nakonec museli obrátit na soudního překladatele v cizině.

Jedná se o doložku připojenou k úřední listině potvrzující ověření pravosti této listiny, razítka a podpisu na ní. Opatřují se jí veřejné listiny, které mají být uznávány úřady v jiném členském státě Úmluvy o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin (Haagské úmluvy 1961 – sdělení MZV č. 45/1999 Sb.), což je i Česká republika a státy s němčinou jako úředním jazykem.

Apostila

Apostilou opatřují listiny orgány ve státě, ve kterém byla listina vystavena. V České republice jsou to ministerstvo spravedlnosti, ministerstvo zahraničních věcí a notářské komory. Jimi vystavená apostila je v českém jazyce. Listina, která se úředně překládá do jiného jazyka, musí být tedy nejprve opatřena apostilou, a až poté se provede její úředně ověřený překlad.

Bližší informace na stránkách ministerstva spravedlnosti: Ověřování listin do ciziny

S Rakouskem má Česká republika uzavřenou dvoustrannou mezinárodní smlouvu o osvobození od ověřování dokumentů z 10.11.1961 (9/1963 Sb.). Odpadá tak povinnost opatřit listinu apostilou. Objednáte-li si u mě soudní překlad české veřejné listiny do němčiny, v souladu s mezinárodní smlouvou má být tedy automaticky uznáván i rakouskými orgány.

Ohledně případných specifických požadavků se prosím obraťte přímo na zahraniční úřad, kterému se bude listina předkládat.

S Německem a Lucemburskem nemá Česká republika uzavřené dohody o osvobození od ověřování pravosti dokumentu, s Belgií a Itálií má tyto dohody pouze pro listiny související s dožádáním soudu. Protože se ale ve všech případech jedná o členské státy EU, musí být můj soudní překlad v souladu nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1191 pro vybraný okruh dokumentů o osobním stavu (listiny stvrzující narození, úmrtí, jméno, bydliště a místo pobytu, státní příslušnost, rodinný stav, založení a ukončení manželství a registrovaného partnerství, rodičovství, osvojení, beztrestnost v tuzemsku, skutečnost, že je osoba naživu) automaticky uznáván i institucemi v těchto státech. Všechny ostatní typy listin, mají-li být v těchto státech uznávány, musí být nejprve opatřeny apostilou, poté Vám je mohu úředně přeložit.

Ohledně konkrétních požadavků na náležitosti se prosím obraťte přímo na zahraniční úřad, kterému se bude listina předkládat.

Se Švýcarskem je sice podobně jako s Rakouskem uzavřena dvoustranná dohoda o osvobození od ověření z 21.12.1926 (9/1928 Sb.), ta se ovšem týká pouze listin vydaných nebo ověřených soudy nebo taxativně jmenovanými správními úřady v příloze dohody. Takové tedy není nutné opatřovat apostilou. Ostatní listiny musí být apostilovány, poté Vám je mohu úředně přeložit.

S Lichtenštejnskem nemá Česká republika uzavřenou dohodu o osvobození od ověřování pravosti dokumentu. Protože se nejedná ani o členský stát EU, musí být listina nejprve opatřena apostilou, poté Vám ji mohu úředně přeložit.

Ohledně konkrétních požadavků na náležitosti se prosím obraťte přímo na zahraniční úřad, kterému se bude listina předkládat.

Ano. Stejné požadavky na náležitosti jako pro veřejné listiny v češtině překládané úřadům ve státech s němčinou jako úředním jazykem ohledně ověření listiny nebo osvobození od něj platí i pro předkládání veřejných listin těchto států českým orgánům (viz odpovědi na dotazy výše).

Má-li být z důvodu uznání českými úřady listina opatřena apostilou, je nutné provést apostilaci ve vystavujícím státě. Vše pak úředně přeložím do češtiny.

Doporučuji se i zde předem obrátit na český úřad, kterému se bude listina předkládat, s dotazem na požadavky ohledně formy ověření.