Otázky a odpovědi k soudním překladům

FAQ

Otázky a odpovědi k soudním překladům

Ano, zápisem do evidence soudních tlumočníků a soudních překladatelů jsem vedle komerčních překladů podle živnostenského zákona oprávněn také k provádění úředních – soudních překladů podle zákona č. 354/2019 Sb. Jsem státem autorizovaná osoba k provádění překladů z a do jazyka německého a k osvědčování, že předloha a překlad jsou obsahově identické.

Překladatelská doložka (§ 24 vyhlášky č. 506/2020 Sb.) se nachází konci soudního překladu. Je potvrzená pečetí a/nebo (elektronickým) podpisem je prohlášením překladatele na úrovni úředního ověření, že text překladu odpovídá textu na připojené originální písemnosti nebo její kopii.

Překladatel nezkoumá pravost písemnosti, kterou překládá. Překladatel není ani odpovědný za její obsahovou správnost. Ověřuje pouze shodu jím zhotoveného překladu s připojeným výchozím textem.

Nemusí. Můžete si nechat přeložit ověřenou kopii, nebo i kopii prostou (§ 23 odst.  2 vyhlášky č. 506/2020 Sb.).

Je třeba rozlišovat mezi úředně ověřeným překladem, který Vám mohu nabídnout, a ověřením kopie, neboli vidimací, které v České republice poskytují notáři, krajské nebo obecní úřady a CzechPointy, např. na pobočkách České pošty, resp. v zahraničí jim obdobné subjekty. Z takto ověřené kopie dokumentu, tedy včetně ověřovacího razítka, pak mohu pořídit soudní (úředně ověřený) překlad.

Z hlediska provedení překladu jako takového žádný, oba typy zpracovávám »s  odbornou péčí, nezávisle, nestranně«. Zákon ale stanovuje dodatečné požadavky na provedení elektronického nebo listinného soudního překladu: svázání nebo spojení s originálem nebo opisem písemnosti, opatření překladatelskou doložkou, kterou potvrdím, že překlad je obsahově shodný s předlohou, otiskem pečeti (kulatého razítka) a podpisem. Jedná-li se o elektronické provedení, je překlad opatřen elektronickým podpisem soudního překladatele a časovým razítkem. Dále je mou povinností zapsat každý provedený soudní překlad do elektronické evidence úkonů.

Zpravidla jen překlady dokumentů, které potřebujete pro potřeby úředních úkonů, ve styku s úřady, pojišťovnami, bankami, vzdělávacími institucemi apod. musejí být opatřeny doložkou soudního překladatele. Příklady: překlad vysvědčení, rodného listu, výpisu z rejstříku, lékařské zprávy. Pokud takové dokumenty nebudou předkládány úředním místům, není úřední překlad zpravidla nutný.

Ano. Zákon umožňuje jak klasickou listinnou podobu soudního překladu, tak i  elektronické provedení (§ 27 odst. 2, věta 3. ad.). Překlad je pak spojen s předlohou do jednoho souboru, opatřen překladatelskou doložkou, elektronickým podpisem soudního překladatele a časovým razítkem.

Na internetu aktuálně v Evidenci znalců a tlumočníků na stránkách ministerstva spravedlnosti: záložka Tlumočníci a překladatelé > Soudní překladatel, Jazyk německý, soudní kraj Severomoravský > Okres Ostrava nebo přímo zadáním mého jména.

Screenshot vyhledávací masky seznamu

Zákon mi stanovuje povinnost mlčenlivosti (§ 20). Mám povinnost »zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých [jsem] se dozvěděl v souvislosti s výkonem své (...) činnosti, a to i po jejím skončení.« Pokud bych tyto informace šířil, jednalo by se o přestupek, za který se ukládá pokuta až 300 000 Kč. Tím nedotčena je samozřejmě náhrada případné škody.

Soudní překlad se účtuje podle počtu započatých tzv. normostran o 1800 znacích textu překladu vč. mezer (§ 3 odst.  2 vyhlášky č. 507/2020 Sb.). Zohledňuje se náročnost a míra odborných znalostí k jeho provedení.

Zákon č. 354/2019 Sb. stanovuje v § 29, že se odměna řídí smlouvou se zadavatelem nebo podle vyhlášky. Vyhláška č. 507/2020 Sb. definuje v § 3 odměnu za výkon činnosti soudního překladatele pro orgány veřejné moci.

Jsem zapsán jako soudní překladatel pro jazyky německý a český. Zákon nepřipouští, abych pořizoval soudní překlad v jiném jazyce: »[Soudní překladatel] je povinen vykonávat [překladatelskou] činnost pouze v jazyce, pro který má oprávnění vykonávat [překladatelskou] činnost (…).« (§ 4 odst. 1). Jinak by se jednalo o přestupek, za který se uloží pokuta až 300 000 Kč. Můžete si ale samozřejmě objednat nesoudní překlad z nizozemštiny do češtiny (bez kulatého razítka).

V evidenci soudních tlumočníků a soudních překladatelů jsem zapsán jako soudní překladatel. Zákon nepřipouští, abych vykonával také úkony soudního tlumočení: »Tlumočnickou činnost je oprávněn vykonávat soudní tlumočník. Překladatelskou činnost je oprávněn vykonávat soudní překladatel.« (§ 2 odst. 1–2). Jednalo by se jinak o přestupek, za který se ukládá pokuta až 300 000 Kč. Můžete si mě ale samozřejmě objednat na nesoudní tlumočení.

Zákon tuto možnost vylučuje. Soudní překladatel jako státem autorizovaná osoba splňující kvalifikační předpoklady a absolvované zkoušky musí svou činnost provádět osobně: »[Soudní překladatel] vykonává [překladatelskou] činnost osobně.« (§ 4 odst. 2). Jinak by se jednalo o přestupek, za který se ukládá pokuta až 300 000 Kč.

Vzhledem k tomu, že jsem soudní překladatel vedený v evidenci soudních tlumočníků a soudních překladatelů v České republice zejména pro potřeby zdejších orgánů veřejné moci, je otázkou, zda budou zahraniční úřady překlad českého soudního překladatele uznávat. Zjistěte si to prosím dopředu, než si u mě překlad objednáte. Je možné, že se budete muset obrátit na soudního překladatele v cizině.

Ano. Pokud odhlédnu od toho, že mi podklady k překladu zřejmě nepředáte osobně, ale poskytnete poštou, a zhotovený soudní překlad Vám také zašlu poštou, není místo Vašeho bydliště důvodem pro odmítnutí překladu.

Zákon č. 354/2019 Sb. říká (§ 25): »Orgán veřejné moci ustanoví, nebrání-li tomu okolnosti, [soudního překladatele] se sídlem nebo kontaktní adresou v obvodu krajského soudu, v němž má orgán veřejné moci sídlo nebo pracoviště«. V mém případě se to týká Krajského soudu v Ostravě, a tedy orgánů veřejné moci v okresech: Bruntál, Frýdek-Místek, Jeseník, Karviná, Nový Jičín, Olomouc, Opava, Ostrava-město, Přerov, Šumperk, Vsetín.