Fakta o našich pracovních jazycích
Němčina – základní fakta o jazyce
Pojmy a označení
- analytické formy – složené a opisné tvary (vyjadřování mluvnických kategorií členy a pomocnými slovesy)
- austriacismus – rakouská lexikální varianta
- dialekt – nářečí
- diglosie – dvoujazyčnost
- dolní němčina (Plattdeutsch, Niederdeutsch) – souhrnný pojem pro německé dialekty na severu Německa, které zůstaly nedotčeny 2. hláskovým posunem
- fraktura (švabach) – varianta latinky, používaná v německy hovořících zemích až do r. 1941
- helvetismus – švýcarská lexikální varianta v písemném jazyce
- hláskový posun (druhý/hornoněmecký hláskový posun) – hláskové změny germánských dialektů v 5. až 8. stol., které vedly k vytvoření horní němčiny
- horní němčina (Hochdeutsch) – 1) dnešní normovaná forma spisovného německého jazyka; 2) souhrn těch (jihoněmeckých a středoněmeckých) dialektů, které se v důsledku 2. hláskového posunu změnily, na rozdíl od dolní němčiny
- jižní němčina (Oberdeutsch) – souhrnný pojem pro hornoněmecké jazykové území v jižním Německu, Rakousku a německém Švýcarsku
- kurent – psaná forma fraktury
- nářeční kontinuum – plynulý přechod mezi nářečími dvou jazyků
- němčina – souhrnné označení západogermánského jazyka, vzniklého míšením a kompenzováním dialektů mezi Rýnem a Labem; v raném středověku lidový jazyk (původní význam lid): jazyk lidu na rozdíl od latiny
- Německé Švýcarsko (Deutschschweiz) – území Švýcarské konfederace, kde žije německy hovořící většina
- ortografie – pravopis
- spisovný jazyk (Schriftsprache) – ve Švýcarsku běžné označení psaného německého jazyka
- švýcarská němčina (Schweizerdeutsch/Schwyzerdütsch) – souhrnné označení pro alemanské dialekty v německém Švýcarsku, mateřský jazyk německy hovořících Švýcarů
- stará saština (Altsächsisch) – nejstarší forma dolní němčiny
- střední němčina (Mitteldeutsch) – hornoněmecká dialektová skupina mezi jazykovým územím dolní a jižní němčiny
Jazykové území
- Mateřský nebo druhý jazyk přibližně 100 mil. lidí na celém světě
- Na nizozemštinu (horní franštinu), která také patří k německému dialektovému území, je třeba – přes nářeční kontinuum mezi německými a nizozemskými dialekty – kvůli rozdílnému historickému vývoji pohlížet izolovaně.
Evropa
(91,5 mil. rodilých mluvčích – druhý nejrozšířenější
jazyk v Evropě)
- Spolková republika Německo (80 mil. mluvčích) – úřední jazyk
- Rakouská republika (7,9 mil. mluvčích) – národní úřední jazyk
- Švýcarská konfederace (4,3 mil. mluvčích) – úřední jazyk vedle francouzštiny, italštiny a rétorománštiny
- Lucemburské velkovévodství (270 tis. mluvčích) – úřední jazyk vedle lucemburštiny a francouzštiny
- Lichtenštejnské knížectví (31 tis. mluvčích)
- Belgické království (110 tis. mluvčích) – třetí jazyk země vedle nizozemštiny a francouzštiny, regionální úřední jazyk (pohraniční region Eupen-St. Vith)
- Italská republika (260 tis. mluvčích) – regionální úřední jazyk v Jižním Tyrolsku (provincie Bolzano), menší jazykové ostrovy ve vnitrozemí
- Francouzská republika (1,5 mil. mluvčích) – jazyk menšiny v Alsasku a Lotrinsku
- Dánské království (25 tis. mluvčích) – region Severní Šlesvicko
- Rumunsko (380 tis. mluvčích) – mj. jazykové ostrovy Banátských Švábů a Sedmihradských Sasů
- Maďarská republika (200 tis. mluvčích) – jazykové ostrovy, mj. Dunajských Švábů
- Polská republika (500 tis. mluvčích)
- Svaz nezávislých států (1,9 mil.) – jazyk německé menšiny v jižním Rusku (Povolží), Kazachstánu
Zámoří
(vystěhovalecké země)
- USA (200 tis. mluvčích) – zejména v Pensylvánii
- Kanada (560 tis. mluvčích)
- Brazílie (1,5 mil. mluvčích)
- Argentina (400 tis. mluvčích)
- Austrálie (135 tis. mluvčích)
Afrika
- Namibie (25 tis. mluvčích) – třetí jazyk země vedle angličtiny a afrikánštiny, národní jazyk, do r. 1989 regionální úřední jazyk
- Jižní Afrika (60 tis. mluvčích)
Vývoj jazyka
Vznik jazyka
- do 8. stol. germánské dialekty na území pozdější Východofranské říše
- 2. hláskový posun: vyčlenění (horní) němčiny z ostatních germánských jazyků a nářečí (souhláskové změny), jazyk Sasů (stará saština) se vyvíjí samostatně
Stará horní němčina (na severu stará saština)
- časové období 8. stol.–1050 (S: 800–1150): raný a vrcholný středověk
- klášterní kultura, vliv latiny jako oficiálního jazyka
- velké množství různých jazykových forem
- literární památky: aliterační básnictví, hrdinské eposy, křesťanská poezie (Merseburská pořekadla, Píseň o Hildebrandovi, Isidor, Ottfrid)
- Stará saština: ojedinělé jazykové památky (Heliand)
Střední horní němčina (na severu střední dolní němčina)
- časové období 1050–1350: pozdní středověk
- východní kolonizace slovanských území východně od Sály a Labe
- dvorská kultura, vliv francouzštiny
- okolo 1300 používání němčiny v listinách
- grafická forma: gotické písmo, nový grafémický systém
- během vlády Štaufů relativně jednotný mluvený komunikační jazyk mezi šlechtou, s nářečními elementy
- později regionální psané dialekty dvorských kanceláří
- meziregionální jazyk vrchní vrstvy versus nářečí spodních vrstev
- první historické dílo (světová kronika)
- Píseň o Nibelunzích, rytířské básnictví (Hartmann von Aue, Walter von der Vogelweide)
- střední dolní němčina: písemný jazyk s regionálními variantami, jazyk hanzy, vliv na skandinávské jazyky
- začátky právnické literatury (Saské zrcadlo)
Raná nová horní němčina (na severu dolní němčina)
- časové období 1350–1650: reformace a humanismus
- rozmanité písemné dialekty, vycházející z dvorských kanceláří, sjednocovací tendence v důsledku hospodářského a kulturního rozmachu
- okolo 1450 vynález knihtisku (Johannes Gutenberg)
- od 1522 – vychází Lutherův překlad bible, formování německého jazyka na základě durynských a hornosaských (míšeňských) dialektů
- od 15. stol. silné rozšíření slovníků
- 16. stol. (až konec 18. stol.) – latina přibývá stále více na významu
- písemný styk šlechty ve francouzštině
- dolní němčina – v 15. stol. silné potlačení, ve městech v přibývající míře již jen jazyk spodní vrstvy
Nová horní němčina (na severu dolní němčina)
- časové období od r. 1650: baroko, osvícenství, klasika, moderna
- baroko: vznik samostatné literatury, tendence normování psaného jazyka – gramatici (Schottelius, Gottsched), péče o jazyk (jazykové společnosti), nabubřelý sloh, ustanovení grafické formy
- osvícenství: psaní podstatných jmen velkými písmeny
- klasika: vrchol jazykového vývoje (Goethe, Schiller)
- moderna: normování (gramatika, pravopis), jazykový purismus
- dolní němčina – se zánikem hanzy po 17. stol. již žádné písemnictví hodné zmínky, ještě do 19. stol. hovorový jazyk v městech
Současná němčina
- 1898 – kodifikace pravidel výslovnosti (jevištní výslovnost)
- 1901 – rozhodnutí o reformě pravopisu
- 1941 – zrušení fraktury
- 1998–2007 nová pravopisná pravidla vstupují v platnost
- tendence: produktivní skládání slov, kratší délka vět, substantivizace, úbytek genitivu, analytické jazykové formy, vliv angličtiny
Němčina v Rakousku
- 7,9 mil. hovořících
- Rakousko leží v jihoněmecké jazykové oblasti; patří k bavorské dialektové skupině, nejzápadnější spolková země Vorarlbersko (315 tis. obyvatel) k alemanské
- zčásti rozdíly ve slovní zásobě, výslovnosti, ortografii a tvoření slov oproti zbytku německého jazykového území
- mluvený jazyk je nářečně zbarvený, plynulý přechod mezi spisovným jazykem a dialektem, hodně stylistických nuancí
- spisovná němčina je jazykem veřejného života, v každodenní komunikaci se používá hovorový jazyk a dialekt
- hodně regionálních variant, jednotný jazyk novin a správy
- slovíčka francouzského, slovanského, maďarského původu ve slovní zásobě
Němčina ve Švýcarsku
- 4,3 mil. hovořících (60 % obyvatelstva)
- každodenním jazykem německých Švýcarů je nářečí (Schwyzerdütsch) – nejedná se o jednotný jazyk, množství regionálních alemanských subdialektů (do určité míry konzervace střední horní němčiny ze 13. stol.)
- faktická diglosie: koexistence písemné němčiny, která se používá pouze při oficiálních příležitostech, a nářečí – komunikačního jazyka, kterým hovoří všechny sociální vrstvy
- vliv románských jazyků, zejména francouzštiny: slovní zásoba, výslovnost
- ortografie: ß je od r. 1938 nahrazováno ss; slova francouzského původu se píší často v původní podobě
- rozdíly oproti zbývajícímu německému jazykovému území zejména v tvoření slov a výslovnosti
Autor: Radim Sochorek
sochorek.cz (němčina, nizozemština) – profesionální poskytovatel překladatelských služeb od roku 1995
Příbuzné odkazy
- Čeština – základní fakta
- Nizozemština – základní fakta
- Jazyky v naší nabídce
- Co jste možná nevěděli o němčině
- Současné postavení němčiny
- Co je plattdeutsch?
- Nejstarší německá slova jsou vyrytá do pergamenů
- Němčina hraje v EU stále třetí housle
- Specificky rakouské výrazy v EU
- Rakouská němčina bojuje s image druhotřídnosti a exotismu
- Regionání úřední jazyky v Rakousku
- Röstigraben – švýcarská jazyková hranice
- Titulkování ve Švýcarsku
- Publikace »Austriacismy a helvetismy v německém tisku tisku«
- Institut pro německý jazyk
- Duden
- Nový pravopis – pravidla
- Kontrastivní lingvistika: Horní němčina [archivní verze 2004]
- Kontrastivní lingvistika: Dolní němčina [archivní verze 2004]
- Slovník austriacismů
- Slovník helvetismů
- Výkladní skříň – příruční knihovna a ukázky překladů
- Glosáře a slovníky
- Naše profese
- Naše pracovní jazyky
- Překlady právních textů
- Překlady recenzí softwaru