Jazyk a politika: Evropský Babylon
Mnohojazyčnost je základním pilířem Evropy. Má však také za následek, že Evropané jen těžko nacházejí cestu k sobě.
Dánové se smějí jako poslední. Tato moudrost z Evropského parlamentu nenaráží v žádném případě snad na chybějící smysl pro humor Severoevropanů, nýbrž na komplikovaný průběh tlumočení projevů poslanců na plenárních zasedáních Evropského parlamentu. Pokud třeba řecký poslanec okoření svou řeč nějakým žertem, tak se jeho slova díky simultánnímu překladu rychle zpřístupní anglicky a francouzsky hovořícím posluchačům. Dánský tlumočník, který řečtinou nevládne, musí využít jeden z těchto uvedených takzvaných pilotážních jazyků, než tento žert prostřednictvím sluchátek pobaví i Dána.
V Parlamentu se musí tlumočit všechny debaty, v Komisi nesčetné konference a v Radě velké množství zasedání do všech 11 úředních jazyků. Vyskytuje se přitom až 110 jazykových kombinací. Aby se tato rozmanitost dala zvládnout, využívá největší tlumočnický a překladatelský servis na světě pilotáže. Tento zdlouhavý postup ale sotva umožňuje opravdové porozumění. Časové zpoždění, poruchovost a okolnost, že se zcela vytratí styl řečníka, jsou příčinami, proč jsou někdy již nyní parlamentní debaty ve Štrasburku a Bruselu suchopárné a nudné.
Kdo může debatovat ve své rodné řeči, má zpravidla rétorickou převahu nad tím, kdo hovoří cizím jazykem, a nevyčerpá se tak rychle. Nedá se ani opomenout prestiž, která je s úředním jazykem spojena.
»Musíme naléhavě nalézt řešení babylonských poměrů v EU«, žádá ředitel Překladatelského servisu při Evropském soudním dvoru (ESD) v Lucemburku, Gerhard Weber. Jeho pracovníci, 230 studovaných právníků, z nichž každý ovládá pět až šest jazyků, přeloží za rok 330 000 stránek komplikovaných textů. Jsou považováni za nejrychlejší a nejlepší překladatelskou jednotku EU. Přesto jsou se 140 000 stránkami ve zpoždění. Nedostatek personálu vede k nemožným průtahům řízení. Vynášení rozsudků se prodlužuje o měsíce. Příklad: při rozsudku ve věci takzvaného cementářského kartelu asi před rokem se muselo přeložit 23 380 stránek stanovisek. 20 překladatelů na nich pracovalo déle než rok.
I při rozšíření EU pouze o pět zemí počítá Gerhard Weber se zdvojnásobením svého ročního penza. Aby se to dalo zvládnout, potřeboval by asi 500 zběhlých překladatelů, kteří zčásti ovládají jazyky jako estonštinu nebo slovinštinu a mimoto jsou právníky. Takových je ale nedostatek.
Tento problém způsobil samotný Evropský soudní dvůr, když proklamoval přednost evropského práva před právem národním. Mnohojazyčnost vede ovšem k právním nesrovnalostem, protože někdy různé jazykové verze připouštějí různé právní interpretace stejné směrnice. Pokud však neexistuje příslušný zákon ve stejné podobě v každém úředním jazyce, říká Gerhard Weber, není zaručena přímá účinnost evropského práva v členských státech. Nedá se tedy obejít bez překladu centrálních právních aktů do všech národních úředních jazyků.
V Komisi a v Radě ministrů jsou již dlouho francouzština, angličtina a v menší míře i němčina de facto interními pracovními jazyky.
Přesto je reforma instituční jazykové úpravy EU nevyhnutelná. Nikdo to neví lépe než evropští politici, kteří se musí v evropské babylonské věži pravidelně orientovat. Jak tomuto chaosu uniknout? Koneckonců je jazyk důležitým mocenským činitelem. Kdo může debatovat ve své rodné řeči, má zpravidla rétorickou převahu nad tím, kdo hovoří cizím jazykem, a nevyčerpá se tak rychle. Nedá se ani opomenout prestiž, která je s úředním jazykem spojena.
Ve své nouzi jsou evropské instituce vynalézavé a zvažují například zavedení latiny jako úředního jazyka. Co zní jako vtip, je míněno zcela vážně. Finská vláda k radosti Vatikánu již před rokem začala zveřejňovat důležité dokumenty v latinském jazyce. Touto iniciativou reagovali Finové na protest německé vlády, že je němčina v Radě ministrů oproti francouzštině a angličtině znevýhodněna.
Tento problém se dotýká institucí EU velmi rozdílně. V Komisi a v Radě ministrů jsou již dlouho francouzština, angličtina a v menší míře i němčina de facto interními pracovními jazyky – skutečnost, která dráždí národní ješitnosti. Jako představitelka největší jazykové skupiny s okolo 100 miliony rodilými mluvčími němčiny se cítí německá vláda diskriminována. Francouzská vláda zase nepřenese přes srdce, že angličtina stále více vytlačuje francouzštinu, zakladatelský jazyk EU, na druhé místo. Země jako Španělsko zase vidí ve stávajících jazykových ustanoveních výraz mocenské propasti mezi severní a jižní Evropou.
Z hlediska počtu přeložených stránek vede němčina, následují ji angličtina a francouzština.
Nakonec se hlásí ještě o slovo také některé z 80 evropských jazykových skupin, které nemají ve vlastní zemi oficiální status. Například Katalánci považují za skvělý nápad, že by katalánština byla povýšena na úřední jazyk EU.
Hory papíru
Vyhlášky a mezinárodní dohody, zásadní dokumenty a projevy, rozpočty a zápisy jednání – neexistuje skoro nic, co by Překladatelský servis Evropské komise nepřeložil. Celkový objem jeho produkce činí téměř jeden milion stránek ročně. Do němčiny se nejčastěji překládá z angličtiny a francouzštiny. Z hlediska počtu přeložených stránek vede němčina, následují ji angličtina a francouzština.
Od roku 1998 mohou překladatelé využívat program, který srovná výchozí text s již přeloženými texty a při dostatečné podobnosti nabídne překlad. Dalším pomocníkem je automatický systém, který dovede zpracovat až 2000 stránek za hodinu. Během několika minut dodá »Systran« hrubý překlad, který se – je-li to zapotřebí – ještě musí ručně upravit.
- Autor: Michael Fischer
- Časopis »Deutschland«, 3/2001
- Překlad z němčiny: Radim Sochorek
- Překlad článku z němčiny uveřejňuji s laskavým svolením vydavatelství Frankfurter Societäts-Druckerei GmbH.