Profese rešeršéra

Infobroker

Radosti a strasti si mají k sobě při vyhledávání informací velmi blízko: Snadno zbloudí nezkušení online surfaři na širém moři a nenacházejí v oceánu dat hledanou informaci. Jiným pak pro plynulou navigaci v online džungli prostě chybí čas nebo vědomosti.

Informační broker (nazývaný též infobroker) z toho těží a provádí v nejrůznějších zdrojích na zakázku rešerše prakticky jakéhokoliv odborného zaměření.

Doba odezvy je obdivuhodná: informace o firmách, výrobcích a trzích může mít zákazník na stole již během několika hodin; vyhodnocení tisku a literatury, ale i značkové nebo patentové rešerše, se dostanou do jeho e-mailové schránky nebo mezi došlé faxy během několika dní.

Infobroker provádí v nejrůznějších zdrojích na zakázku rešerše prakticky jakéhokoliv odborného zaměření.

Podle informací Německé společnosti pro informační vědu a informační praxi (Deutsche Gesellschaft für Informationswissenschaft und Informationspraxis – DGI) rešeršních služeb asi 100–200 samostatně výdělečně činných zprostředkovatelů informací v Německu využívají především malé a střední podniky, ale i začínající podnikatelé, vědci a amatérští nadšenci.

Nejdůležitějším pracovním nástrojem profesionálních rešeršérů jsou přitom online databáze, do kterých odborné instituce a poskytovatelé databází nepřetržitě ukládají exkluzivní vědomosti tohoto světa ve strukturované podobě a nabízejí je k dispozici za uživatelský poplatek. Prostřednictvím jednotného dotazovacího jazyka (nazývaného retrieval language) je přes komerční databázové portály (např. GBI nebo Genios) online dostupná většina z přibližně 10 000 databází na celém světě, a to zpravidla 24 hodin denně.

K technické výzbroji infobrokera proto patří bezvadná orientace v datových sítích a komplexní znalosti metod dotazovacího jazyka. Mimoto si neustále udržuje přehled o nových informačních pramenech, vzdělává se na rešeršních seminářích a vyzná se v nejdůležitějších datových fondech oborů, na které se specializuje. Ne nadarmo má řada infobrokerů za sebou akademickou dráhu v oboru národního hospodářství či odborných technických věd nebo působení v knihovnictví a dokumentaristice.

Vlastní »přidanou hodnotu« (…) vytvoří infobroker (…) tehdy, když se mu podaří upravit sesbírané informace do přehledné podoby a vystihnout jádro zákazníkových otázek. Nic by nebylo horší, než pouze předložit les informací.

V ideálním případě není datový profesionál při volbě zdrojů informací fixován pouze na online databáze. Jeho »detektivní nos« a jistá míra intuice jej mohou vést i k neuveřejněným expertním vědomostem, které dřímají pouze v hlavách odborníků. Rešerše »v terénu« ve speciálních archivech nebo dokumentačních střediscích činí z infobrokera dokonalého »vědomostního detektiva«.

Vlastní »přidanou hodnotu«, za kterou koneckonců zákazník platí, vytvoří infobroker ovšem jen tehdy, když se mu podaří upravit sesbírané informace do přehledné podoby a vystihnout jádro zákazníkových otázek. Nic by nebylo horší, než pouze předložit les informací, pro který zákazník neuvidí stromy.

Přes všechny šance na trhu se tato branže, která se každoročně setkává ve Frankfurtu nad Mohanem při příležitosti veletrhu Infobase (18.05.–20.05.1999), stále ještě potýká s obavami z kontaktu a se silně vyvinutým konvenčním informačním chováním především malých a středních podniků – evidentní cílové skupiny poskytovatelů této služby.

K technické výzbroji infobrokera (…) patří bezvadná orientace v datových sítích a komplexní znalosti metod dotazovacího jazyka, (…) udržuje si přehled o nových informačních pramenech, vzdělává se na rešeršních seminářích a vyzná se v nejdůležitějších datových fondech.

Jinak než před několika lety, kdy byl profesní obraz infobrokera v tisku vychvalován jako perspektivní online zaměstnání a přilákal i neseriózní poskytovatele, se trh mezitím sám pročistil. Nebezpečí, že člověk narazí na zloděje nebo šarlatány, je dnes podstatně menší. Přesto: První navázání kontaktu s infobrokerskými kancelářemi, ve kterých většinou pracují 1 až 4 pracovníci, by mělo probíhat v poklidu.

Již prozkoumání různých webových stránek infobrokerů uveřejněných v katalogu Yahoo.de ukazuje, že spektrum služeb může nabývat, tak jako u mnoha svobodných povolání, značně rozmanitých forem. Ne všichni se uživí pouze informačním brokingem. Proto se vyplatí si nejprve přes Německou společnost pro informační vědu a informační praxi (DGI) zjistit související informace a kontaktní možnosti.

Zatímco jednotlivé informace jako firemní profily nebo výpisy z obchodního rejstříku se většinou nabízejí za srovnatelnou pevnou cenu, pohybují se honoráře u rešerší na zakázku mezi 50 a 125 eury za hodinu. Obzvláště u kompletních dotazů se proto doporučuje osobní rozhovor s brokerem. V jeho rámci se informujte například na jeho odborné znalosti, zdroje, reference, na zahájení jeho obchodní činnosti. Vyžádejte si kalkulaci ceny.

Také posouzení čistě lidské komponenty (Rozumí mi?) by mělo při rozhodování pro nebo proti konkrétnímu infobrokerovi hrát roli. Protože se většina infobrokerů tradičně živí zakázkami od stálých zákazníků, mělo by se těchto zkušeností využít k vybudování trvalého vztahu.